V neděli 19. října skončila dvoutýdenní synoda o rodině. Papež František spolu s více než 250 biskupy diskutovali nad tématem „Pastorační výzvy rodiny v kontextu evangelizace“.


Výstupem ze synody je závěrečná zpráva (zatím pouze v italštině), která bude sloužit jako podklad pro další projednávání tématu rodiny v příštím roce. Nejedná se tedy o oficiální text učitelského úřadu církve, nýbrž o shrnutí synody a stavu, v jakém se diskuze nad jednotlivými otázkami v oblasti rodiny nacházejí.

Tento „diskuzní“ charakter dokumentu je zdůrazněn i tím, že synodní otcové hlasovali o znění každého z 62 odstavců dokumentu zvlášť a výsledky hlasování jsou v něm uvedeny. Pouze tři odstavce nedosáhly na dvoutřetinovou většinu hlasů. Týkají se názorů na přijímání eucharistie rozvedenými a znovu sezdanými lidmi, tzv. duchovního přijímání a přístupu k lidem s homosexuální orientací.

Z naší republiky se synody zúčastnil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Tiskovému středisku ČBK přiblížil, jak synoda probíhala: „V prvním týdnu promluvilo v plénu více než 180 delegátů s limitem čtyři minuty a ve volné diskusi, kde byl limit tři minuty, 80 účastníků. Své zkušenosti a příspěvky přednesli taky pozvaní laici a účastníky pozdravili hosté z různých církví. V druhém týdnu se diskutovalo v jazykových skupinách nad textem, který vypracovala skupina odborníků z přednesených příspěvků. Tento text nebyl dobře připraven a vyvolal zbytečné diskuse a kritiky. V pracovních skupinách byl pak přepracován. I když v diskusi nechybělo napětí, viděl jsem krásná srdce horlivých pastýřů. Šlo o společné setkání pastýřů s Bohem, naslouchání Bohu i sobě navzájem, společnou modlitbu a hledání Boží vůle.“

(foto: Osservatore Romano)

Arcibiskup Graubner také vystoupil se svým příspěvkem týkajícím se doprovázení manželů i rodin a rozvíjení jejich života s Bohem. Synodní otcové se shodli na tom, že hlavními kořeny současných rodinných problémů jsou extrémní sociální podmínky a nedostatek víry. „Nejde jen o náboženskou vzdělanost, která je v celosvětovém měřítku velmi malá, nebo o zbožnost, která je někde i tradičně velmi silná, ale o skutečný život s Bohem. Tady je velký prostor pro evangelizaci. Chybí-li v životě člověka nebo v jeho rodinných vztazích Bůh, který je Láska, pak chybí to podstatné, na čem stojí šťastná rodina,“ upřesňuje Graubner.

Arcibiskup poukazuje také na nutnost zapojit rodiny, aby si pomáhaly navzájem, a to na úrovni farnosti či rodinných sdružení. Navrhuje také dělat formační kurzy animátorů rodin, podobně jako fungují animátoři mládeže.

Spolu s celkovým duchem synody i arcibiskup Graubner nezapomíná ani na ty, „jejichž rodiny jsou zraněné, neúplné či neodpovídají křesťanským představám. Právě jejich přijetí a zapojení do živého společenství církve jim může pomoci objevit křesťanské hodnoty, nebo pomoci uzdravit stará zranění.“

Arcibiskupa Graubnera se na synodu (i jiná témata) budete moci zeptat v dalším chatu s osobností na signály.cz.

Mohlo by vás zajímat taky:
Plný text, ve kterém arcibiskup Graubner reflektuje synodu.
Příspěvek arcibiskupa Graubnera na synodě.
První české informace o synodním závěrečném dokumentu.
Průběžná shrnutí témat diskuzí od P. Karla Skočovského.