V souvislosti s velmi aktuální a ožehavou otázkou imigrace a uprchlíků se arcibiskup Graubner vyjádřil k tomuto tématu hned v několika médiích. Rádi bychom upozornili na rozhovor v Katolickém týdeníku 27-28 na str. 6 (za 10 Kč k zakoupení elektornická verze zde) a zároveň na oficiální vyjádření ČBK na webu tiskového střediska České biskupské konference.

Ilustrační foto: Filip Kotek

Také bychom chtěli upozornit na rozhovor s otcem arcibiskupem na webu parlamentnilisty.cz. Na článek nás upozornil osobně pan arcibiskup Graubner. Pan arcibiskup promluvil jasně a snad i dost vyváženě, i když s ním všichni souhlasit nebudou. 

Nabízíme část rozhovoru převzatého z výše zmíněného webu:

Nebude postupné přijímání migrantů znamenat naprostý konec současné evropské kultury, jak ji známe?

„Bezbřehé přijímání lidí jiné kultury musí znamenat konec dosavadní kultury. Příliv migrantů je třeba zastavit. Ale vážnější je otázka, jestli jsme naši kulturu už sami nepohřbili, když vymíráme a vůbec nám to nevadí. Nebráníme se ideologiím, které nás pohřbívají. Evropský parlament neřeší zásadní otázky budoucnosti evropské společnosti, ale dělá Strategický plán genderové rovnosti. Jen dospělí mají právo na realizaci svých představ o štěstí, a nikdo nechrání práva dětí na lásku a věrnost rodičů, na stabilní harmonickou rodinu.“

V Německu katolická církev uprchlíky chrání a žádá politiky, aby vytvořili pro uprchlíky přístup do Evropy a do všech zemí EU. Vláda se však na církev zlobí. Počet lidí žádajících v zemi o azyl stále roste. Jak se díváte na tento způsob řešení vy?

„Církev se vždycky zastávala chudých a trpících jednotlivců a kostely mívaly právo azylu. Jednají v duchu tradice a papež František je podporuje, což je dobře. Spíše se nabízí otázka, jak řešit problém přistěhovalců především v jejich zemí, tedy, aby neměli důvod utíkat. To je úkolem EU.“

Otec arcibiskup říká, že „je potřeba rozlišovat urpchlíky,  kteří byli vyhnáni z domova a jde jim o život, a ty, kteří jdou za lepším blahobytem, případně ty, kteří jsou politickými vyslanci s úkolem rozšířit řady a pak i politický vliv muslimů v Evropě. Těm prvním je třeba pomoci ve všech demokratických zemích, Česko nevyjímaje. Ti druzí, i kdyby byli přiděleni do méně bohatých zemí EU, se postupně přesunou do zemí s nejvyšší životní úrovní a nejštědřejším systémem sociální podpory. Ti třetí by měli být odmítáni všude, protože jsou nebezpeční pro demokracii. Ti mají ovšem zájem přednostně o ty země, kde je jich už víc a mají naději na politický vliv“ a souhlasí s tím, že bychom měli příjímat pouze křesťany. „Mezi nimi bych dal přednost těm, kteří byli vyhnáni tak zvaným Islámským státem a živoří ve stanech cizí země. Na mé pozvání nedávno navštívil Česko arcibiskup z iráckého Mosulu (biblického Ninive), který žije s padesáti tisíci věřících v utečeneckých táborech v Kurdistánu. Jsou mezi nimi lidé vzdělaní a dříve i majetní.“ Podle něj by se i ti měli přizpůsobit a pracovat. Nebojí se toho, že by si nedokázali najít pořádnou práci ani ti, kteří nemají žádné vzdělání.

Někdo tvrdí, že Češi nejsou připraveni na multikulturní společnost, že jsme rasisté a podobně. Co na tyto argumenty a názory na chování české společnosti vůči uprchlíkům z jiných kultur říkáte?

„Multikulturalita není žádná záruka lepší společnosti a národ snad není sprosté slovo. Národní hrdost nemusí mít nic společného s rasismem či nacionalismem, které se i u nás objevují a jsou odsouzení hodné. Láska k národu však nevyhání cizince, nýbrž především buduje svou rodinu a svůj dům, v němž pak velkoryse vítá hosty. Ale pokud domácí pán nemá děti a sám se toulá, pak jeho dům obsadí jiní a on sám se může stát bezdomovcem. „

Arcibiskup zdůrazňuje, „Nejprve musíme být společností přívětivou k rodinám a dětem, pak budeme mít na to, abychom velkoryse pomáhali chudým cizincům. S pomocí není třeba otálet, obojí může jít současně, ale dávat přednost cizincům před vlastními dětmi vede k sebevraždě národa.“ S profesorem Petrem Piťhou, který ve svém proslovu říká: „Jak můžeme po muslimech chtít, aby nás respektovali, když oni mají náboženství a my žádné nemáme, protože jsme nekonečně liberální?“ souhlasí a doplňuje, že na zachování struktury naší společnosti můžeme trvat jen tehdy, když budeme mít i početní převahu. Jinak nás demokraticky přehlasují, a pak budou vládnout po svém. Tak jako obě diktatury minulého století se dostaly k moci na základě demokratických voleb. „Nebude-li Evropa křesťanská, bude jednou muslimská“ říká arcibiskup olomoucký.

„První je nutné vyjít z egoismu a žít pro děti, které je třeba dobře vychovat. Pak může mít národ budoucnost.“

 Zdroj parlamentnilisty.cz (redakčně zkráceno)