Papež František jako novinář

Papež napsal úvodník do italského deníku La Stampa, který si v těchto dnech připomíná 150. výročí založení. Článek redaktoři nazvali „Nedovolme zlu, aby nám vzalo naději“. 

(Úryvek)

První výzva, kterou spatřuji, se týká každého z nás. Je to výzva k přemožení globalizace lhostejnosti. Tato sžíravá choroba, která zatvrzuje naše srdce, z nás činí narcisy schopné dívat se jenom na sebe a na svoje zájmy a odnímá nám schopnost plakat, soucítit a nechat se ranit utrpením druhých. Toto zkamenění srdce způsobuje, že si zvykáme na teroristické autobomby a jejich smrtící exploze kdekoli, na migranty, kteří se topí ve Středomoří na člunech proměněných v rakve, na bezdomovce, umírající zimou na našich ulicích, aniž by o tom byly zprávy. Takto postupně degradujeme, nikdo nám nepatří a nikomu nepatříme. Avšak život nám byl darován, jsme povoláni sdílet jej v našem společném domě a vzájemně se o sebe zajímat.

Text přeložil a přinesl v plném znění Vatikánský rozhlas (překl. Milan Glaser)

Čtyřleté výročí rezignace Benedikta XVI.

11. února 2013 oznámil papež Benedikt XVI. svou rezignaci. Naposledy se přitom zřekl úřadu papeže Celestýn V. koncem 13. století. Oba muži mají společné rysy: po zemětřesení v italské Aquile navštívil Ratzinger toto místo a položil ke zdejším ostatkům Celestýna V. své pallium, symbol pastýřské služby. Stejně jako světec z 13. století i Benedikt XVI. nyní podpírá církev modlitbou.

Rezignace papeže, kterou mnoho lidí vnímalo jako trauma, se tak ukázala být požehnáním pro celou církev. Ve Vatikánu je situace diametrálně odlišná od toho, co by snad chtěli vidět někteří Františkovi kritici: totiž roztržku mezi „starým“ a „novým“. Naopak. „Je to jako když máte v domě moudrého dědečka. Člověk zde může hledat radu. On je věrný až k smrti. Je to Boží muž,“ řekl jednou František. A při jiné příležitosti Benedikt XVI.: „Lidská laskavost, s níž se mnou jedná, je pro mě zvláštní milostí v této poslední fázi mého života, za níž mohu být jen vděčný.“

Zvláštní text k tomuto významnému výročí přinesl portál Církev.cz

Papež proti obchodu s lidmi

Papež František vyzval státy světa, aby podnikly veškeré kroky k zastavení obchodu s lidmi, zejména s dětmi a s dospívajícími. Papež tak učinil v rámci Světového dne boje proti obchodu s lidmi. Celosvětová připomínka boje proti obchodu s lidmi chce upozornit na problematiku této formy moderního otroctví. Navazuje na deklaraci, v níž se v prosinci 2014 patnáctka představitelů světových náboženství včetně papeže Františka zavázala, že se zasadí o to, aby fenomén otroctví do roku 2020 vymizel.

Ve středu papež také připomněl svatou Josefínu Bakhitu, súdánskou otrokyni a později řeholnici, na jejíž svátek se Mezinárodní den modlitby a reflexe v boji proti obchodu s lidmi koná. „Tato zotročená dívka v Africe, zneužitá a ponížená, neztratila naději, pokračovala ve své víře, a nakonec dorazila jako migrant do Evropy. Tam zaslechla Pánovo povolání a stala se řeholnicí. Modleme se k svaté Josefíně Bakhitě za všechny, za všechny migranty, uprchlíky a zneužívané, kteří velmi, velmi trpí,“ uvedl papež.

Poselství arcibiskupa ze Sydney ke zneužívání dětí v církvi

Portál Církev.cz přinesl reakci arcibiskupa Sydney Anthonyho Fishera OP na případy sexuálního zneužívání dětí v Austrálii. V těchto dnech byla zveřejněna zpráva o podezřeních na zločiny, které mohli spáchat zaměstnanci církve v okolí australské metropole, zejména v 50.-70. letech.

Český přepis textu je k dispozici zde.

Pozvání na církevní dny v Německu

Ekumenická rada církví v ČR (ERC) zve na Kirchentag (Den církve), který se bude konat v Berlíně a ve Wittenbergu ve dnech 24. - 28. května. Přihlášky lze odeslat do 20. února.

Německé Kirchentagy se konají od roku 1949. Zpravidla trvají pět dnů, od středečního zahájení až po závěrečnou nedělní bohoslužbu a zahrnují množství jednotlivých akcí. Již od začátků pořádání Kirchentagu se klade důraz na spojení osobní zbožnosti a odpovědnosti. Pravidelně se na Kirchentag sjíždí víc než 100 000 lidí všech generací z celého světa. Evangelické Kirchentagy se střídají ob rok s katolickými. Poslední katolické setkání se uskutečnilo v minulém roce v Lipsku. V některých letech se konaly i společné ekumenické Kirchentagy. Setkání jsou ale otevřená pro všechny křesťany a další zájemce. Více informací najdete na r2017.org/en.

Blahořečení japonského šlechtice

Justus Ukon se stal prvním japonským samostatně blahořečeným světcem. V zastoupení papeže Františka v Osace jej blahořečil prefekt Kongregace pro svatořečení kardinál Angelo Amato. Narodil se roku 1552 v prefektuře Osaka. Ve 12 letech jej nechal otec pokřtít. Oba byli daimjó, členové vysoké šlechty, která měla právo na soukromou armádu nebo na samuraje. Sám Justus nejprve praktikoval „cestu meče“. Později se ale Justus stal misionářem a zasazoval se o formaci katechetů a zakládal semináře (v jednom z nich studoval na kněze také svatý Pavel Miki s druhy, které si církev připomíná jako mučedníky 6. února).

Roku 1587 však japonský vrcholný státník Tojotomi Hidejoši vykázal křesťanské misionáře ze země. Roku 1614, kdy bylo křesťanství zapovězeno úplně, byl bývalý daimjó deportován do Nagasaki a následně do exilu na Filipíny, kam s ním přišla také skupina 300 věřících. Po 40 dnech zde 3. února 1615 zemřel na vyčerpání.

Papež František vystoupí na italské univerzitě

František poprvé navštíví italskou státní univerzitu. V pátek 17. února vstoupí na akademickou půdu vysoké školy Roma Tre. Přímo do auly bude pozváno 100 vylosovaných vyučujících, 100 zaměstnanců a 300 studentů, ostatní budou moci návštěvu sledovat na velkoplošných obrazovkách. Událost bude také přenášena  na internetu. Vysokou školu navštívil v roce 1992 i sv. Jan Pavel II. Při té příležitosti prohlásil: „Lidstvo potřebuje katedry pravdy, a pokud je univerzita uměleckou dílnou vědění, ti, kdo zde pracují, musí mít jako kompas svého jednání intelektuální poctivost, díky níž je možné odlišit falešné od pravdivého, část od celku, nástroj od cíle.“