Dnes, v sobotu 18. března 2017, zemřel ve věku 84 let kardinál Miloslav Vlk. Trpěl rakovinou plic s rozsáhlými metastázemi. O jeho smrti informoval kardinál Dominik Duka.
"Po těžké nemoci dobojoval svůj celoživotní zápas za lidskou svobodu a toleranci. Mílo, budeš mi lidsky i duchovně chybět," napsal na Facebooku dopoledne.
Podrobnosti jeho pohřbu zatím kardinálovo okolí neupřesnilo.

Realizační tým signály.cz prosí své čtenáře o modlitbu za zemřelého.

Kardinálova smrt vyvolala reakci v mnoha významných médiích. Mimo vatikánských například německá agentura DPA vyzdvihla jeho zásluhy za smíření Čechů s Němci, francouzská AFP zase jeho odvážnou opoziční činnost za minulého režimu a podporu evropské integrace. Pro Slováky je zejména důležité, že se aktivně zastal odvolaného trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka, pro něhož pomohl dojednat soukroumou audienci u papeže.

Téměř do posledních dní se aktivně zajímal o své okolí a o veřejné dění. Loni na podzim například odmítl účast na předávání státních vyznamenání osmadvacátého října.

Telegram papeže Františka


Svatý otec odeslal kondoleční telegram kardinálovi Dominikovi Dukovi.

DOZVĚDĚL JSEM SE ZPRÁVU O ODCHODU PANA KARDINÁLA MILOSLAVA VLKA, ARCIBISKUPA PRAŽSKÉHO, KTERÝ NASTAL NA KONCI JEHO BOLESTNÉ NEMOCI, KTEROU SNÁŠEL S VÍROU A DŮVĚROU V PÁNA. VZNÁŠÍM K BOHU VROUCÍ MODLITBY, ABY DOPŘÁL VĚČNÉ ODPOČINUTÍ TOMUTO HORLIVÉMU A OBĚTAVÉMU PASTÝŘI, A DUCHOVNĚ SE PŘIPOJUJI K VĚŘÍCÍM DIECÉZE, KDE PEČLIVĚ VYKONÁVAL BISKUPSKOU SLUŽBU.

VZPOMÍNÁM S OBDIVEM NA JEHO HOUŽEVNATOU VĚRNOST KRISTU, NEHLEDĚ NA ÚTRAPY A PRONÁSLEDOVÁNÍ CÍRKVE, STEJNĚ JAKO NA JEHO PLODNOU A MNOHOSTRANNOU APOŠTOLSKOU AKTIVITU, KTERÁ BYLA PODNĚCOVÁNÍM PŘÁNÍM SVĚDČIT VŠEM O RADOSTI EVANGELIA. VŽDY PODPOROVAL OPRAVDOVOU OBNOVU CÍRKVE A BYL VNÍMAVÝ K VNUKNUTÍM DUCHA SVATÉHO.

VE SVÉM UPŘÍMNÉM VYJÁDŘENÍ KONDOLENCE ČLENŮM RODINY ZESNULÉHO KARDINÁLA, KNĚŽÍM A VŠEM VĚŘÍCÍM PATŘIČNÉ MILÉ ARCIDICECÉZE, ZE SRDCE UDĚLUJI JAKO ÚTĚCHU APOŠTOLSKÉ POŽEHNÁNÍ, NA ZNAMENÍ VÍRY A KŘESŤANSKÉ NADĚJE V KRISTA ZMRTVÝCHVSTALÉHO.

FRANTIŠEK

 Papež byl po dobu nemoci s kardinálem Vlkem ve spojení: na konci ledna mu osobně telefonoval.

Ze života otce kardinála

Miloslav Vlk se narodil 17. května 1932 v jihočeské Líšnici (okres Písek). Po maturitě v roce 1952 mu nebylo dovoleno studovat. Pracoval tedy jako dělník v továrně Motor Union v Českých Budějovicích. Po absolvování vojenské služby byl v době částečného politického uvolnění přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor archivnictví. Studia zakončil promocí v roce 1960. Poté pracoval jako archivář v Okresním archívu v Třeboni, v Jindřichově Hradci, Okresním a Městském archívu v Českých Budějovicích, kde se později stal ředitelem. V této době publikoval řadu odborných článků v různých časopisech.

V roce 1964 se mu podařilo zahájit studium na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen 23. června 1968 v Českých Budějovicích. Vzápětí jej tehdejší českobudějovický biskup Josef Hlouch, který se po osmnácti letech směl vrátit do diecéze, jmenoval svým sekretářem. Jeho vliv a pastorační působení však vadilo tehdejším politickým autoritám, proto byl v roce 1971 přeložen do malých farností, nejdříve na Šumavu - Lažiště a Záblatí (roku 1971). Po šestnácti měsících v roce 1972 se za trest stěhuje do Rožmitálu pod Třemšínem, kde působí sedm let. Zde mu byl v roce 1978 odňat tzv. "státní souhlas" k veřejnému výkonu kněžské služby.

Byl proto nucen hledat si „civilní“ zaměstnání. Jako jiní potrestaní kněží přijal práci umývače výkladních skříní u pražského podniku Úklid a později si ze zdravotních důvodů našel práci archiváře ve Státní bance československé. Deset let žil v Praze, jako kněz tajně pracoval v malých skupinách věřících.

Dne 1. ledna 1989 mu byl vrácen "státní souhlas". 14. února 1990 byl jmenován českobudějovickým biskupem (biskupské svěcení 31. března 1990), 27. března 1991 pražským arcibiskupem a českým primasem, nástupcem kardinála Františka Tomáška.

Dne 26. listopadu 1994 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem. V letech 1993 - 2001 byl předsedou Rady evropských biskupských konferencí (CCEE). Od roku 1994 je členem Papežské rady pro sdělovací prostředky a Kongregace pro východní církve. V dubnu 2005 se účastnil konkláve ve Vatikánu, kdy sbor kardinálů zvolil nového papeže Benedikta XVI.

V květnu roku 2007 dosáhl kardinál Vlk 75 let věku a v souladu s církevním právem nabídl do rukou papeže Benedikta XVI. svou rezignaci. Papež mu prodloužil výkon funkce pražského arcibiskupa na další dva roky.

Kardinál Miloslav Vlk je nositelem řady ocenění. V roce 1999 obdržel vysoké státní vyznamenání Spolkové republiky Německo "Velký kříž za zásluhy" (Grosses Verdienstkreuz). Roku 2002 mu prezident Václav Havel propůjčil řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. V roce 2001 obdržel čestnou medaili Tomáše Garrigua Masaryka od Masarykova demokratického hnutí a mezinárodní cenu města Görlitz - "Brückepreis". V roce 2006 obdržel ocenění organizace Ackermann Gemeinde, která pracuje pro uzdravení paměti Čechů a Němců, na jejich vzájemném smíření a spolupráci. Kardinál Vlk je nositelem řady dalších ocenění a uznání mnoha dalších institucí.

(Zdroj: Arcibiskupství pražské, ČBK)