Ve dnech 18. – 25. ledna 2018 se budou křesťané z různých církví společně modlit za jednotu. Mottem týdne budou slova, která zpívali Izraelité po vysvobození z otroctví: Tvá pravice, Hospodine, velkolepá v síle (Ex 15,6).

Letošní texty pro Týden modliteb za jednotu křesťanů připravili věřící z Karibiku. Právě oni zakusili zrušení otroctví a vnímali je jako čin, jimž Bůh přinesl svobodu. I v současnosti podle autorů hrozí, že „problémy dnešní doby znovu zotročí lidské bytosti, stvořené k Božímu obrazu a podle Boží podoby, a znovu ohrozí jejich důstojnost. Lidská důstojnost je sice nezcizitelná, často ji ale zatemňuje jak osobní hřích, tak zlo obsažené v hříšných společenských strukturách.“

Texty obsahují návrh ekumenické bohoslužby a pasáže z Bible, modlitby a úvahy pro 8 dní. České vydání pomohla připravit Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví. 

 

foto: www.pixabay.com, CC0

 

Karibská oblast

Oblast dnešního Karibiku, pojmenovaná podle místní domorodé etnické skupiny Kalinago, dříve zvané Karibové, je nesmírně různorodá. Jeho značná zeměpisná rozloha zahrnuje jak ostrovy, tak pevninské oblasti s bohatou a rozmanitou mozaikou etnických, jazykových i náboženských skupin a tradic. Stejně rozmanitá je tamní politická realita s nejrůznějšími podobami vládního a ústavního uspořádání od koloniálních závislých území (patřících Velké Británii, Nizozemsku, Francii a Spojeným státům) po národní státy s republikánským zřízením.

Podobu dnešního Karibiku hluboce poznamenalo nelidské vykořisťování spojené s kolonialismem. Při bezohledné honbě za obchodními zisky zde kolonizátoři zavedli kruté systémy, opírající se o obchod s lidskými bytostmi a jejich vynucenou práci. Tyto praktiky nejprve zotročily a zdecimovaly, a v některých případech úplně vyhladily, domorodé obyvatelstvo. Poté následovalo zotročení Afričanů a nucené práce lidí z Indie a Číny.

V každé z těchto etap se přitom kolonizátoři snažili zbavit porobený lid jeho nezcizitelných práv: identity, lidské důstojnosti, svobody i sebeurčení. Zotročení Afričanů nebylo jen otázkou přesunu dělníků z jednoho místa na jiné. Jako urážka Bohem dané lidské důstojnosti se s lidmi nakládalo jako se zbožím a jeden člověk se tu stával majetkem druhého. S předpokladem, že otrok je druh vlastnictví, pak šly ruku v ruce další praktiky, které Afričany dál odlidšťovaly: upíralo se jim právo na vlastní kulturní a náboženské praktiky i na manželství a rodinný život.

Je smutnou skutečností, že po pět století kolonialismu a otroctví byly křesťanské misijní aktivity v regionu – až na několik výjimek a významných osobností – s tímto odlidšťujícím systémem těsně spojeny a nejrůznějšími způsoby ho ještě zdůvodňovaly a posilovaly. Zatímco ale ti, kdo Bibli do této oblasti přinesli, texty Písma využívali k tomu, aby ospravedlnili zotročení porobeného lidu, v rukou otroků se Bible stala inspirací a ujištěním, že Bůh je na jejich straně a že je vyvede na svobodu.