Zemřel německý kardinál Karl Lehmann

V neděli ve věku 81 let zemřel kardinál Karl Lehmann, jeden z nejvýznamnějších představitelů katolické církve v Německu. Lehmann působil 33 let jako biskup v Mohuči a 21 let byl předsedou Německé biskupské konference. Soustrast vyjádřila celá řada náboženských a politických představitelů, včetně papeže Františka a německé kancléřky Angely Merkelové.

Lehmann v minulém roce utrpěl záchvat mrtvice, na jehož následky nyní zemřel. Kvůli špatnému zdraví požádal už v roce 2016 papeže Františka o zproštění funkce biskupa, čemuž papež vyhověl. Na jeho rozlučkovou bohoslužbu do mohučského dómu zavítalo na 1200 věřících.

Podle kancléřky Angely Merkelové byl kardinál Lehmann „výjimečně nadaný mediátor“ nejen v dialogu mezi německou církví a Vatikánem, ale i „v duchu ekumenického hnutí mezi křesťanskými církvemi a mezi křesťany a věřícími jiných náboženství“.


Foto: Stephan Dinges/CC BY-NC 2.0 

Církev bude slavit památku Panny Marie Matky církve

Vatikán zveřejnil dekret Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, který stanovil, že první pondělí po neděli Seslání Ducha svatého bude v celé církvi slavena památka Nejsvětější Panny Marie, Matky církve.

Ta byla doposud v tento den připomínána pouze ve dvou místních církvích: v Polsku a v Argentině. Podle sv. Augustina je Maria matka církve díky své lásce, skrze niž se podílela na znovuzrození věřících v církvi. Sv. Lev Veliký říká, že Maria je zároveň Matkou Krista, Syna Božího, i matkou údů jeho Mystického Těla, které reprezentuje církev.

Kdy přivezou ostatky kardinála? 

Za měsíc a půl budou převezeny ostatky kardinála Josefa Berana ze svatopetrské baziliky ve Vatikánu do Prahy. Dne 23. dubna bude tělo uloženo do nově vytvořeného sarkofágu v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.

Ve Vatikánu budou ostatky kardinála Berana vyzdviženy ze staropetrské baziliky ve čtvrtek 19. dubna a budou převezeny s příslušnými poctami do Papežské koleje Nepomucenum, kde kardinál Beran bydlel po dobu svého nuceného exilu od 19. února 1965 do své smrti 17. května 1969. Tam se týž den večer uskuteční slavnost za účasti rodáků a nepomucenských seminaristů. Na trvalou památku československého kardinála bude zřízena ve vatikánské bazilice pamětní deska.

Tělo bude letecky dopraveno do České republiky v pátek 20. dubna. Přílet je plánován na 18.00 hodinu. V 19.00 hodin se autokolona s ostatky kardinála zastaví před seminárním kostelem sv. Vojtěcha v pražských Dejvicích. Další možností pro věřící pražské arcidiecéze a všechny, kteří by se chtěli poklonit památce statečného muže, bude zastávka autokolony s ostatky před bazilikou Panny Marie v areálu Strahovského kláštera po 20.00. Ostatky kardinála zůstanou v bazilice přes noc a v sobotu dopoledne budou převezeny do katedrály sv. Víta, kde budou vystaveny v rakvi až do pondělí 23. dubna k veřejné úctě.

V sobotu 21. dubna vyjde v 10.00 hod. po krátké modlitbě procesí s ostatky kardinála Berana ze Strahovské baziliky přes Pohořelec, Loretánskou ulicí na Hradčanské náměstí. Na Hradčanském náměstí bude v 10.30 hod. rakev z vozu sejmuta a na krátký čas umístěna na katafalk pod oblouk mezi prvním a druhým nádvořím Arcibiskupského paláce. Poté vyjde v 10.50 hod. liturgický průvod Bránou gigantů, přes I. a II. nádvoří Pražského hradu do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha bude od 11.00 hodin sloužena slavná mše svatá ke cti sv. Vojtěcha. Během bohoslužby bude v blízkosti oltáře vystavena lebka mučedníka sv. Vojtěcha. Rakev bude umístěna před oltářem. Po skončení mešní liturgie, jejímž hlavním celebrantem bude kardinál Dominik Duka, bude rakev s ostatky pana kardinála Berana vystavena veřejné úctě do pondělí 23. dubna 2018, kdy po večerní poutní bohoslužbě od 18.00 hodin bude uložena v nově zřízeném sarkofágu.

Více informací o životě, díle a beatifikačním procesu kardinála Josefa Berana je možné získat na oficiálním webu kardinaljosefberan.cz.

Foto: Archiv AP

Čeští biskupové k situaci čínských křesťanů 

 Pouze osm žadatelů ze skupiny několika desítek čínských křesťanů získalo v ČR politický azyl. Ministerstvo vnitra odmítlo 70 žádostí, přičemž neúspěšní žadatelé mohou zatím legálně zůstat v ČR až do doby, než o nich pravomocně rozhodnou soudy. 

„Byli jsme sledováni, jelikož čínská vláda je proti náboženství, a tak naše aktivity nahlašovali úřadům. V takovém prostředí jsem vyrůstala odmalička. Dvakrát mě zatkli. Nezbylo mi tedy než odejít. Nemohu se vrátit do Číny. V Číně se útlak proti věřícím neustále stupňuje, nedávno dokonce vyhodili jeden kostel do povětří, i když do té doby patřil mezi legální. Takže pokud bych se vrátila do Číny, určitě by mě zatkli, mučili a odsoudili. Nepřežila bych,“ řekla jedna z čínských křesťanek pod podmínkou anonymity v pořadu Reportéři ČT.

Podle některých odhadů žijí v Čínské lidové republice až desítky milionů křesťanů, přičemž jejich pronásledování trvá nepřetržitě od roku 1949. Tamní komunističtí vládci sice uznávají katolictví i protestantství, na církve ale dohlíží tajná policie. Další křesťanské církve čínský režim potírá.

K respektování lidských práv vyzval před dvěma lety čínského prezidenta i kardinál Dominik Duka, který mu předal dopis, ve kterém mimo jiné píše, že návrat náboženské svobody v Číně není možný bez respektování občanských a lidských práv.

„Jako představitel římskokatolické církve nemohu nevidět osud bratří a sester naší církve v Čínské lidové republice. Pronásledování čínských věřících bylo mnohem krutější a bolestnější, než bylo za komunistického režimu u nás. Tak jako mně nikdy nebyl lhostejný osud kardinála Berana, nemůže mně být lhostejný ani osud kardinála Kunga,“ řekl kardinál Duka k předání dopisu čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi.

Prohlášení na podporu vydali také zástupci Ekumenické rady církví či Českobratrské církve evangelické.