Z Auly Pavla VI. 

V sobotu v podvečer se v audienční aule Pavla VI. konalo setkání papeže s mládeží, kam byli pozváni rovněž synodní otcové. Akci nazvanou „Jedineční, solidární a kreativní“ pořádal generální sekretariát biskupské synody spolu s Kongregací pro katolickou výchovu za účasti 7 tisíc mladých lidí několika desítek národností z celého světa. Pásmo pohnutých zkušeností a svědectví pak zakončilo devět otázek, které mladí lidé položili papeži a synodálním otcům.

Jeden z účinkujících a tazatelů byl z České republiky – František Talíř. Otázka se týkala jeho vlastní aktivní politické činnosti.

„Pocházím z České republiky a angažuji se v politice, kterou chápu jako službu. Kolem sebe však nevidím jiné vzory dospělých politiků než takové, které obětují moci všechno, dokonce i vlastní rodinu. Jak bych toto poslání mohl žít důsledně?“

Vedle toho zaznělo i množství dalších otázek:
Jak najít sami sebe uprostřed roztěkané společnosti hýřící nabídkami i pochybnostmi?
Jak objevit hodnotu každého jednotlivého života ve světě, kde se riskuje život pro zábavu?
Jak se zařadit do společnosti, kde je nedostatek důstojných pracovních příležitostí?
Jak se ve snaze o profesionální kariéru nestát lhostejným k sociálním nerovnostem?
Jaká jsou kritéria užívání internetu?
Co dělá církev pro pomoc diskrimovaným křesťanům?
Jak ukázat pravou tvář církve, kterou jsme poznali, těm, kteří v ní spatřují doupě moci a peněz?

Zdroj: František Talíř. Na fotografii ve světlé košili za papežem

Mnoho otázek, mnoho odpovědí

Papež František nechtěl odpovídat na všechny otázky jednotlivě a konkrétně, protože, jak sám prohlásil: „Odpovědi mají vzejít ode všech, z naší reflexe, z naší diskuse a především to mají být odpovědi nebojácné.“ Pronesl místo toho zamyšlení, jehož plnou verzi přinesla česká sekce Rádia Vaticana. 
Několik základních bodů papežovy reakce: 

Nezůstat sedět

Vy, mladí, kteří jste mluvili a podali svá svědectví, jste ukázali cestu. To je moje první odpověď. Jděte svojí cestou. Buďte putující mládeží, která hledí k horizontům, nikoli do zrcadla. Stále se dívejte vpřed, buďte na cestě, neseďte na pohovce. Často mne napadá, abych řekl, že sedí-li chlapec či dívka na pohovce, je ve 24 letech v důchodu, a to je nepěkné (...) Nalézt sebe prokazováním a hledáním dobra, pravdy, krásy. Tam najdu sám sebe.

Důslednost života

Důslednost! Důslednost života. Jít cestou důsledného života. Vidíte-li nedůslednou církev, která ti čte blahoslavenství a potom upadá do toho nejvíce knížecího a skandálního klerikalismu, chápu, chápu... Jsi-li křesťan, chop se blahoslavenství a uskutečňuj je. Jsi-li muž nebo žena, kteří předali život; jsi-li řeholnice nebo kněz (...) jsi-li kněz a chceš žít jako křesťan, následuj cestu blahoslavenství. Nikoli cestu světáctví, cestu klerikalismu, která je jednou z nejhorších perverzí církve. Důslednost života. Ale také vy, mladí, musíte být důslední na svojí cestě a ptát se: "Jsem ve svém životě důsledný?". To je druhý princip.

Moc bez služby je sobectví

Potom je tu problém nerovností. Vytrácí se pravý smysl moci – to se týká otázky o politice – vytrácí se to, co nám řekl Ježíš, že totiž moc je služba: pravá moc slouží. Jinak je to sobectví, snižování druhého, znemožnění jeho růstu, dominace, produkce otroků a nikoli zralých lidí. Moc je k tomu, aby lidem umožňovala růst a stávat se služebníkem lidí. Toto je princip jak pro politiku, tak pro důslednost vašich otázek. (...)

Máte nevyčíslitelnou cenu 

Řeknu vám jedno. Vy mladí, chlapci a děvčata, máte nevyčíslitelnou cenu. Nejste zbožím určeným do dražby! Prosím vás, nenechte se koupit, nenechte se svést, nenechte se zotročit ideologickými kolonizacemi, které nám vtloukají do hlavy ideje, až se nakonec staneme závislými otroky a životními ztroskotanci. Jste nedocenitelní. To si musíte stále opakovat: nejsem určen do dražby, moje cena je nevyčíslitelná. Jsem svobodný, svobodná! Mějte rádi tuto svobodu, která je tím, co nám nabízí Ježíš.

Zkušenost konkrétnosti

(...) Každá bezpečná cesta, kterou jdete,  musí být konkrétní, podobně jako zkušenosti, které jste učinili. Žádná ze zkušeností, které jste tady dnes podali, nebyla tekutá. Všechny byly konkrétní. Pokud tě web a média odvádějí od konkrétnosti, odetni se od nich. Odetni se, protože není-li konkrétnost, není pro vás ani budoucnost. To je jisté. Takové je pravidlo cesty a putování.

Konkrétnost je také v přijímání. Mnohé z vašich příkladů, které jste dnes podali, jsou o přijetí. Michal se ptal: "Jak přemoci stále rozšířenější mentalitu, která v cizinci, v jiném, v migrantovi vidí nebezpečí, zlo a nepřítele, kterého třeba vyhnat?" Toto je mentalita vykořisťování lidí a zotročování těch nejslabších. Je to zavírání nejen dveří, ale i rukou. Dnes jsou trochu v módě populismy, které nemají co do činění s tím, co je lidové. Lidová je kultura lidu, kultura každého z vašich národů se vyjadřuje uměním, věděním i slavením! Každý národ slaví svým způsobem. To je lidové. Populismus je opak, který z toho činí uzavřený vzor. (...) Přemáhá se objetím, přijetím, dialogem a láskou, což je slovo, jež otevírá všechny dveře.

Nezůstávejte u kořenů

A nakonec – mluvil jsem o konkrétnosti – každý z vás se chce vydat cestou života, konkrétního života, který ponese plody. (..) Přimkněte se ke kořenům, ale nezůstaňte tam. Držte se kořenů a jděte dál, abyste přinesli plody a také se stanete kořeny pro ostatní. (...) Mluvte s prarodiči, mluvte se starými a to vás učiní šťastnými.

Moc děkuji! Toto jsou ukazatele. Odpovědí oni [ukazuje na synodní otce]. Děkuji, děkuji.

Zdroj: František Talíř

Pozn.: František Talíř kandiduje do voleb do Evropského parlamentu na šestém místě kandidátky KDU-ČSL. 

Zdroj: Rádio Vaticana, Talíř do Bruselu
Redakčně upraveno.