Z křesťanského světa

Festival Na Výšinách je křesťanský multižánrový open-air festival, který se koná již čtvrtým rokem. Tentokrát je tím vyvýšeným místem park na pražském Petříně, a to v sobotu 25. 5. 2019. 

Organizátory festivalu jsou lidé z různých křesťanských sborů a denominací s přímou podporou Křesťanského společenství Praha, Církve bez hranic Praha, organizace Mládež pro Krista a dalších.

I v rámci letošního ročníku se můžeme těšit na české i zahraniční kapely různých žánrů. Záměrem organizátorů festivalu je dát prostor pestrému spektru hudebníků, ale i dalším, jinak obdarovaným lidem, kteří dokážou svou víru různými způsoby sdílet a vyjádřit.

Více o festivalu nám pověděl jeden z jeho organizátorů - Jakub Zůna.

Co stálo za vznikem festivalu? Skrývá se za tím nějaký příběh? 

Za vznikem festivalu stála dlouholetá touha a snaha zvěstovat Krista Praze a nejen jí. Samozřejmě za tím stojí i příběh. S mou ženou Doroteou, tehdy ještě přítelkyní, jsme dlouhá léta chodili po pražské Palmovce a Ortenově náměstí mluvit s lidmi o Kristu. 

V modlitbě, v rozhovoru s Bohem, jsme začali snít sen o založení společnosti, či místa, které by napomáhalo k evangelizaci. 

Časem za námi přišel náš kamarád Honza Adamec, který s námi náš sen sdílel. Tvrdil, že si myslí, že mu Bůh řekl, abychom udělali hudební evangelizační festival, a to již za 3 měsíce -  na světový den evangelizace. Ptal se nás, zda do toho půjdeme s ním. Modlili jsme se za to společně s Honzou a pak si dali pár dní na rozmyšlenou. Každý den jsme se se ženou usilovně modlili a došli jsme k jistotě, že do toho máme jít. 

Pak už to bylo jen spousta práce: vše naplánovat, získat místo, kapely, povolení a finance... To vše během 3 měsíců. Myslím, že to byl skoro nadlidský výkon! Kdyby nám Bůh nestál v zádech a neotevíral všechny dveře, tak bychom Festival asi neměli šanci uspořádat.

Myslíte si, že je váš festival důležitý? Proč? Má nějaké poslání? 

Ano myslíme, že ano. Je to otevřená platforma pro ukázání skutečnosti, že křesťané neznají jen středověké chóry, ale poslouchají i moderní muziku, umějí se bavit...

Hlavně je to prostor k nenásilné evangelizaci. Do sborů a kostelů lidé často nechtějí přijít, ale sem přijdou se svými přáteli pod otevřené nebe, sednou si na trávu, dají si něco dobrého k jídlu, poslechnou si dobrou muziku, a ještě mají šanci slyšet krátké slovo o Kristu.

Kolika lidem už festival pomohl na cestě za Kristem? Znáte nějaká svědectví? 

Přesné číslo nejsme schopni říct. Bohužel to přes organizaci nejsme schopni sledovat, i když bychom za to byli vděční. Každopádně se k nám každý rok mnoho svědectví dostane. Pár jich přikládám:

"Dlouho jsem se modlil za spolužáka, který nebyl v naší třídě moc populární a byl šikanován. Párkrát jsme se bavili o Bohu a jednou jsem se za něj i modlil. Pozval jsem ho na Výšiny a nečekaně pozvání přijal. Nakonec si to moc užil a byl nadšený ze všech lidí, kteří tam byli. Pozval jsem ho po festivale na setkání společenství křesťanské mládeže. Už tam jednou byl. Prý začne chodit pravidelně." Honza   

“Pozval jsem své dva nevěřící kolegy. Nakonec přišel jen jeden, ale za to s partou přátel. Sice jsem se s nimi na festivale nezvládl setkat, ale v práci mi hlásil, že to bylo super, a že příště určitě přijdou znovu.” J.

"Mluvila jsem s několika lidmi, kteří šli okolo. Modlila jsem se za ně. Jedna skupina mladých dívek byla hodně zasažena skrze hudbu. Viděla jsem husí kůži na jejich rukou a slzy v očích. Duch svatý se jich dotýkal dřív, než s nimi kdokoliv promluvil. Bylo to nádherné. Potom jsem s nimi mluvila. Jedna z nich měla na ruce vytetovaná slova “freedom" a "eternity". Když jsem se jí na to zeptala, nechtěla moc odpovídat. Věřím, že Bůh do jejich srdcí zasel semínko, a že jejich touha po svobodě a věčnosti je přivede k Ježíši.” Jeniffer

Kolik námahy za přípravou festivalu stojí? Máte zde i zahraniční kapely. Kde berete prostředky? 

Námahy? Extrémně mnoho. Několik lidí z týmu to stojí tolik času, že by mohli dělat festival na plný úvazek, obzvlášť několik měsíců před jeho konáním. Na celém festivalu pracuje asi dvacet lidí celý rok úplně zadarmo.

Ano, máme i zahraniční kapely. Tento rok přijede třeba Timmothy (SK) nebo October Lights (HR). Na ně a na provoz celého festivalu získáváme prostředky od několika spřátelených církví a také z dobrovolných darů. Bez těchto dobrodinců by nebylo možné, aby se festival uskutečnil. Jsme vděční za každý příspěvek. Stále se snažíme hledat další zdroje financování.

Co vám osobně festival přinesl? Naplňuje vás nějakým způsobem? 

Co mi přinesl? Spoustu stresu, práce, telefonátů a naběhaných kilometrů. Ale ještě víc uspokojení, když vidím, jak celá organizace krásně zapadne a vše se vydaří, a taky spoustu radosti z každého svědectví, které se k nám dostane. Ano beru to jako poslání.

Máte nějakou vtipnou historku, příhodu, která souvisí s festivalem, o kterou byste se s námi mohl podělit? 

Historek by bylo víc, tak snad alespoň tuto. Na první ročník jsme museli zajišťovat mobilní toalety. Bohužel nám je mohli dovézt jen 3 dny před festivalem a okolnosti nedovolovaly, aby byly odvezeny v té době na místo konání. Takže mi je dovezli před činžovní dům na Vinohradech. S manželkou jsme je poté odtlačili přes celou vstupní chodbu na dvůr. Samozřejmě k pobavení sousedů, kteří se na ně chodili pravidelně ptát. V den festivalu jsem si objednal stěhovák, zase jsem všechny mobilní toalety musel odtlačit a tentokrát zvednout metr vysoko na korbu. Pak s nimi zajet na místo určení, opět složit, naplnit vodou a rozdělat do ní chemii, která měla prudce modrou barvu. Určitě si umíte představit, že to nedělám každý den. Ještě, že mi manželka přivezla náhradní oblečení...

Více o festivalu zde: http://navysinach.cz/