První den: Budeš cizince milovat jako sebe samého, protože i vy jste byli hosty v zemi egyptské

Lv 19,33-34
Budeš cizince milovat jako sebe samého.

Ž 146
Hospodin ochraňuje ty, kdo jsou bez domova.

Žd 13,1-3
Někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly.

Mt 25,31-46
Byl jsem na cestách, a ujali jste se mne.

 

(foto: Yuya Tamai, www.flickr.com, cc)

 Zamyšlení

V pozadí příkazu, kterým Zákon nařizuje Božímu lidu, aby ve svém středu přijímal cizince, stojí vzpomínka Izraelitů na to, že sami byli cizinci v egyptské zemi. Připomínka vlastního vyhnanství v nich měla probudit empatii a solidaritu s těmi, kdo jsou vyhnanci a cizinci nyní. Podobně jako v případě Izraele je i naše společná křesťanská zkušenost spásonosného Božího činu spojena s připomínkou odcizení od Boha a jeho království. Toto připomínání má pro nás křesťany své etické důsledky. Bůh obnovil naši důstojnost v Kristu a učinil z nás občany svého království ne pro nějaký náš skutek, kterým bychom si to zasloužili, ale protože je to zdarma daný dar jeho lásky. Jsme povoláni, abychom jednali stejně – svobodně a pobízeni láskou. Křesťanská láska znamená milovat jako Otec: uznávat důstojnost a důstojnost dávat, a tak přispívat k uzdravení ran v rodině lidstva.

Modlitba

Věčný Bože,
ty nepatříš k žádné kultuře a zemi, ale jsi Pánem všech
a vybízíš nás, abychom ve svém středu přijímali cizince.
Pomáhej nám svým Duchem,
abychom žili jako bratři a sestry,
přijímali všechny ve tvém jménu
a žili ve spravedlnosti tvého království.
Prosíme o to v Ježíšově jménu.
Amen.

Haiti, které se stalo první nezávislou černošskou republikou, nabídlo svou pohostinnost i dalším zotročeným lidem, kteří hledali svobodu. V moderní době prošli Haiťané řadou ekonomických problémů a mnozí z nich podnikli riskantní cestu, při níž v naději na lepší život opustili svou domovinu. Mnohdy se přitom setkali s nepřijetím a právními překážkami. Karibská konference církví se angažuje v jednání se zeměmi, které Haiťany zbavují občanských práv nebo je omezují.